Hezký den a svět vypadá dobře

jednou přijde
lev
popadne ruku
těsně nad loktem
moji starou ruku
moji svraštělou rukou, co hází kostku
a
já zařvu
doma v ložnici
nebudu nic chápat
a on na mě
bude příliš silný,
a budou přicházet lidé –
manželka, přítelkyně, nemanželský syn,
neznámý člověk z konce ulice
a
doktor
a
budou se dívat
a lev je ještě nechá
na pokoji,
a pak budu mít ruku
pryč
doktor mi přiloží
stetoskop k hrudi
pořádá mě, abych zakašlal
pak
se otočí k ostatním
a řekne
je tu jistá šance
ale myslím, že se
ztrácí – šok a ztráta
krve.

sakra, to přece vím,
a teď má i mou
druhou ruku
snažím se ho znehybnit kolenem
ocasem shodí obraz ze zdi
obraz holandského mlýna
a rybníku

je hezký den
svět vypadá dobře
cítím, že bych si rád
zaplaval nebo zarybařil nebo zdřímnul
pod stromem
ale lev mě nechce
pustit

pak
je pryč i moje druhá
ruka

lidé pokleknou
k modlitbě
všichni kromě
doktora

lev mi drásá
hruď
snaží se mi dostat
k srdci
žádám doktora, aby mi připálil
cigaretu
vyhoví mi

potom
přichází
kněz

lev kněze ještě
nechává na pokoji

slyšel jsem, jak
byl
lev někdy rychlý, nebo jak byl někdy
pomalý

věděl jsem, že obvykle dával přednost starším lidem
i když někdy dokonce požíral
nemluvňata nebo mladé muže
a ženy

pane na nebesích!
křičím

ale lidé se
nehýbají
nechávají lva
aby mě sežral
kněz drmolí zaříkávadla
nerozumím
doktor se obrací zády a dívá se
z okna

je červenec
vůně másla ve vzduchu
a ze mě se rychle stává
dárek na památku
zatímco před očima vidím
můru, ťuhýka, holubici, supa
a hořícího
anděla

lev mi požírá srdce
a doktor mi přes hlavu přetahuje
prostěradlo
a je časné
ráno
velmi časné
ráno
a slušní lidé jsou ještě
v posteli
většina spí a táhne jim z pusy
a jen velmi málo z nich
se miluje
a většina z nich
se mi ještě
nepodobá