Obrovská náušnice

jedu pro ni domů.
má nějaké vyřizování.
vždycky má nějaké vyřizování
dělá spoustu věcí.
já nedělám nic.

vychází z domu
vidím, jak se blíží k mému autu

je naboso
ležérně oblečená
až na obrovské náušnice.

zapaluji si cigaretu
a když vzhlédnu
leží natažená na ulici

na docela rušné ulici

celých jejích jednapadesát kilo
nádherných jako cokoli, co si vůbec
umíte představit.

pouštím rádio
a čekám, až se zvedne.

vstává.

otvírám dveře auta
nasedá. rozjíždím se od
obrubníku. líbí se jí písnička v rádiu
a zesiluje ho.

zdá se, že se jí líbí všechny písničky
zdá se, že všechny ty písničky zná
pokaždé, když ji vidím, vypadá čím
dál líp

před dvěma sty lety by ji upálili
u kůlu

teď si
za jízdy
maluje řasy