Umění prohrávat

zarudlá tvář
Texasana
a stáří,
na dostizích v L.A.
hovoří ke skupince lidí.
běží se čtvrtý dostih
a on je na
odchodu:
"tak, nashle,
chlapi, dá-li pánbů,
uvidíme se zas
zítra..."

"prima chlap."
"jo."

vyjde na
parkoviště,
usedne do 12 let
starého auta,

odtud pojede
do penziónu,

v pokoji nebude
mít záchod ani
koupelnu,

bude tam
jedno okno s
potrhanou papírovou roletou
a za ním bude
vydrolená betonová zeď
s nějakou sprejem nastříkanou sprosťárnou
od gangu mexikánských mladíčků

sundá si
boty a
natáhne se na postel

bude tma
ale on si
nerozsvítí

nemá nic na
práci.