Ptáčku posměváčku, přej mi štěstí

pták celé léto pronásledoval
kočku
posmíval se posmíval se posmíval se
škádlivě a sebejistě;
kočka si zalézala pod houpací židle na verandách
šlehala ocasem
a říkala posměváčkovi něco vzteklého
čemu nerozuměl.

včera si kočka klidně vykračovala po příjezdové cestě
s živým posměváčkem v tlamičce,
třepotal křídly, třepotal a tloukl nádhernými křídly,
křídly roztaženými jako nohy ženy,
a pták už se neposmíval,
žadonil, modlil se
ale kočka
kráčejíc napříč staletími
mu nechtěla naslouchat

viděl jsem, jak si s ptákem zalézá
pod žluté auto
aby ho usmlouvala na jiné místo.

léto skončilo.