Někdo

bože utápěl jsem se ve smutné těžké těžkomyslnosti,
seděla tam jedna žena
a ta říká
jste opravdu Charles
Bukowski? – odsadit str. 51
a já na to
zapomeňte na to
necítím se dobře
mám smutnej smutek
chce se mi akorát
tě obtáhnout

a ona se zasmála
myslela si, že vedu chytré
řeči
a páni sjel jsem pohledem po jejích dlouhých štíhlých
božských nohou
spatřil jsem její játra a její chvějící se střeva
spatřil jsem tam Krista
poskakujícího na folk-rock

vzedmuly se ve mně všechny dlouhé řádky
hladovění
a přešel jsem k ní
a svalil ji na gauč
přetáhl jí šaty přes tvář

a bylo mi to jedno
znásilnění nebo konec
země
ještě jednou
octnout se tam
kdekoli
opravdově

ano
kalhotky měla
na podlaze
a moje péro vjelo dovnitř
moje péru můj bože moje péru vjelo dovnitř

byl jsem Charles
Někdo.