tenhle chlápek v mundúru se ke mně přichomýtl a povídá: "po tom, co se stalo Kennedymu, budeš aspoň mít o čem psát." a to o sobě říká, že je spisovatel. proč to nenapíše sám? to zas já abych jim vysbíral koule z toho jejich bordelu a nastrkal jim je do pytle literárního. podle mě na tohle máme odborníků víc než dost - takové to je desetiletí: Desetiletí Odborníků a Desetiletí Atentátníků. a nikdo z nich nestojí ani za krystalované psí hovno. největší průser ohledně toho posledního atentátu je to, že jsme přišli nejen o člověka, který za něco stál, ale navíc i o politické, duchovní a společenské vymoženosti, a i když to zní moc nabubřele, takové věci opravdu existují. chci říci, že atentát s sebou nese krizi, kdy nehumánní a reakční s1y následně upevní své předsudky a veškeré roztržky využijou jako příležitost k tomu, aby sejmuly přirozenou Svobodu z té kurva nejzadnější barové stoličky. nehodlám být aktivní a angažovat se v otázce lidstva, abych byl svatý jako Camus (viz jeho poslední eseje), protože v podstatě z většiny lidstva se mi zdvihá žaludek a jediná skutečně možná spása spočívá v nové koncepci Univerzálního Výchovně-Vibračního porozumění štěstí, realitě a splývání, ale to platí pro malé děti, které dosud nikdo nezavraždily, ale jednou zavraždí, na to sázím pětadvacet ku jedné, neboť žádná nová koncepce neprojde - mohla by totiž vyřídit tu partu, co je u moci. ne, já nejsem žádný Camus, lásko moje, ale sere mě, když vidím, co z téhle Tragédie dokážou Kukluxáci vytřískat.
úryvek z prohlášení guvernéra Reagana: "Průměrný, mravný, zákonů dbalý a bohabojný občan je z toho, co se stalo, stejně tak rozrušen a znepokojen jako vy a já."
"On i my všichni jsme oběti názoru, který v naší zemi zapouštěl kořeny bezmála celé desetiletí, názoru, podle něhož si člověk může zvolit zákony, jež bude dodržovat, podle něhož může vzít spravedlnost do vlastních rukou, kdykoli se mu zamane, podle něhož po zločinu nemusí nutně následovat trest."
"Strůjci tohoto názoru jsou ve svých demagogických a nezodpovědných projevech všichni takzvaní čelní představitelé, ať už u moci jsou nebo ne."
proboha, dost, už nemůžu. děsně mě to deprimuje. Tátovský Vzor a jeho starý dobry' řemen na naši prdel. milý guvernér nám teďka sebere hračky a pošle nás spát bez večeře.
panebože panebože, já jsem ani jednoho, ani druhého Kennedyho nezabil. ani Kinga. ani Malcolma X. ani nikoho jiného. já to ale vidím celkem jasně: levicové liberály odstřelujou jednoho po druhém - a~ je důvod jakýkoli (podezřelý, který kdysi pracoval v obchůdku s racionální výživou a nesnášel Židy) - ať je důvod jakýkoli, levičáci jsou postupně vyvražďováni a pohřbíváni, zatímco pravičáci si ani neurousají nohavičky. a nestřílelo se náhodou i na Roosevelta a Trumana? demokrati. to je nám ale záhada.
argument, že' atentátníci nejsou zdraví, uznávám, a stejně tak uznám, že ani Táta Vzor není v pořádku. tihle Bohabojní mi mimojiné tvrdí, že jsem "hříšný", protože jsem se narodil jako lidská bytost, a před dávnými časy lidské bytosti něco provedly jednomu Ježíši Kristovi. nezabil jsem ani Ježíše, ani Kennedyho, a pan guv. Reagan taky ne. tím pádem jsme si rovní, a ne že on má navrch. nevidím důvod, proč ztrácet jakékoli právní nebo duchovní svobody, i kdyby byly zrovna sebemenší. kdo komu sere do ucha? zemře-li někdo uprostřed soulože, musí pak zbytek světa přestat kopulovat? je-li jeden přistěhovalec šílený, musí se se všemi přistěhovalci zacházet jako se šílenci? pokud někdo zabil Boha, znamená to, že i já ho chci zabít? pokud někdo chtěl zabít Kennedyho, pak i já jsem ho chtěl zabít? čím to, že guvernér, on sám, je tak správný chlapík, a my ostatní takoví mizerové? to je těma, kdo mu píšou projevy, mimochodem nic moc.
taková prapodivná odbočka: šestého a sedmého června jsem bez zvláštního důvodu projížděl městem. v černošských čtvrtích mělo devět z desíti aut za bílého dne naplno zapnutá přední světla na počest Kennedyho památky. směrem na sever se ten poměr zmenšoval, až na Hollywoodském bulváru a na Sunsetu mezi La Breou a Normandií to najednou dělalo jedno z deseti. víte lidičky, Kennedy byl běloch. já jsem běloch. během jízdy jsem světla nezapnul. nicméně když jsem projížděl mezi Expozicí a Century, zamrazilo mě, dostal jsem nádhernou husí kůži, a to mi udělalo dobře.
ale jak říkám, každý, včetně guvernéra, má hubu a skoro každý si ji pustí na špacír, utvrdí si předsudky, a z tragédie taky něco vytříská. ti, co maj, si to chtěj udržet, a tak vám poví, jak to všecko,, co by jim mohlo stáhnout zlatý trenky, je špatný. o politiku se nestarám, ale když vidím tyhle reakcionáře, jak klamou tělem a posílají do hry takovéhle falše, tak se z toho můžu posrat, a ještě hurá do voleb.
ba i sportovní novináři se do toho zapletli, a jak všichni víme, sportovní novináři jsou ti nejhorší z nejhorších, když přijde na psaní a obzvlášť když přijde na přemýšlení. ani nevím, co je mizernější, jestli to, jak pišou, nebo to, jak uvažujou, ale každopádně to je spojení, z kterého se zrodí hybridní a nechutné zrůdy. ten nejhorší druh humoru si smutní v extrémním přehánění. taktéž je tomu u nejhorší formy egoisticky a emocionálně povýšeného způsobu myšlení.
jeden sportovní novinář z našeho největšího bezzubého deníku se přidal v tomto stylu (R. Kennedy ještě ležel na chirurgii), budu citovat:
"Násilné státy americké: Národ v nemocnici"
"...Krasavice Amerika opětovně dostala kulku do slabin. Vlast leží na chirurgickém oddělení. Násilné státy americké. Jedna kulka je mocnější než milion hlasů..."
"To není Demokracie, to je Psychopatie. Země, která se zdráhá trestat své zločince, ukázňovat své děti, zavírat své šílence..."
"O prezidentu Spojených států se rozhodlo v železářství, zásilkový katalog..."
"Svobodu nám odstřelili. Základním právem v této zemi je ,právo` zavraždit. Lenost je cnost. Vlastenectví je hřích. Konzervatismus je anachronismus. Bůh je již více než třicet let mrtev. Jediným náboženstvím je být mladý - jako kdyby to byla těžce získaná dobrá vlastnost. Slušnost jsou špinavé nohy, pohrdáni prací. ,Láska` je něco, proti čemu je třeba brát penicilin. ,Láska` je, když nahému a vlasatému, zavšivenému mladíkovi dáte květinu, a přitom vaše nešťastná matka pláče doma. Když ,milujete`, nemilujete své rodiče, ale někoho úplně cizího."
"Mám rád lidi, kteří mají v oknech záclony, ne lidi, kteří mají ,bejváky`. Takové, co penězům říkají ,škvára`, bych vyhodil z práce, dal jim krumpáč a poslal je do lomů. Dělá se mi špatně, když slyším, že bych se měl snažit ,pochopit` zlo. Jak může kanárek ,chápat` kočku?"
Ústava nebyla koncipována jako záštita úpadku. Začíná to pálením vlajky a končí vypálením Detroitu. Trest smrti se zruší, ale co kandidáti na úřad prezidenta - a prezidenti..."
". . . Synové boží se stávají syny Lůzy. Národní hymna je jen výkřikem uprostřed noci. Američané se nemohou ani projít ve svých parcích, ani nastoupit do svých autobusů. Nezbývá jim než zavřít se do klecí."
",Povstaň, Ameriko!` volají lidé, ale nic se neděje. Vyceň zuby, je slyšet. Zahroz protiútokem. Lev vycení zuby a šakali se odplíží. Zvíře, které se krčí strachy, si říká o napadení. Ale Amerika neposlouchá."
"...neurotičtí studenti s nohama na stolech, které by neuměli vyrobit, boří univerzity, které by nedokázali znova postavit."
"...a tím to všechno začíná, zbožněním toulavých ztroskotanců, budižkničemů a zbabělců - nestoudných hostí u vlídně prostřených stolů demokracie, které převracejí na konsternované hostitele..."
"...kéž s pomocí Boží naši lékaři dají Boba Kennedyho do pořádku. Kdo ale dá do pořádku Ameriku?"
jak se vám to líbí? to jsem si mohl myslet. moc jednoduché. středoškolská, příliš květnatá próza vybarvená pouze z hlediska přežití současné situace. řídíte popelářský vůz? nic si z toho nedělejte. jsou tady i lepší práce, a hůř dělané.
zavřete šílence. ale kdo je šílený? všichni hrajeme svou malou hru, kde záleží na postavení pěšců, střelců, věží, krále, '' dámy, ech, čert to vem, začínám mluvit jako on.
a teď přijdou na řadu psychiatři, myslitelé, týmy odborníků, prezidentem jmenované komise a všichni se budou snažit přijít na to, co je s námi v nepořádku. kdo je šílený, kdo sklíčený, kdo spokojený, kdo má pravdu, kdo se plete. zavřete šílence, když devětapadesát lidí z šedesáti, které potkáte na ulici, jsou cvoci, co mají průmyslové neurózy a ženy a hodně dřiny a nemají čas se odvázat a zjistit, kde jsou anebo proč tam jsou, a když prachy, které je rozjížděly a zaslepovaly tak šíleně dlouho, když už ani ty nemají smysl, tak co budeme dělat? no tak, člověče, atentátníci tady s námi jsou už dlouho. jenomže to nebyla sranda, to se jen ukázal jeden muž s ksichtem jak z pilin a s očima jak od hoven, a takových mužů je spousta a žen taky.
a zanedlouho nám tým psychiatrů podá hlášení, kde se podobně jako v hlášení výboru pro nízkou životní úroveň, že někteří lidé třou bídu v přízemí, bude pravit, že někteří lidé třou bídu ve vyšších poschodích. a pak se na všechno zapomene, dokud se zase nevypálí město nebo nestane další trošku dojemnější vraždička, a tím pádem se celý tým bude moci opět sejít a pronést několik nudných slůvek, která nikoho nepřekvapí, zamnout si ruce a zmizet jako hovna, když se spláchne. opravdu to vypadá, že jim to je úplně jedno, hlavně když se nezruší výbor pro rovnováhu. a tihle psychiatříci tahají svá zázračná esa z rukávů a nakecávají nám, že to je tak a to tak, protože matka měla koňskou nohu a táta chlastal a ve třech letech vám kuře nasralo do huby, a proto jste homosexuál nebo děrovač štítků, poví vám cokoli, jen ne pravdu: totiž že někteří lidé se mají špatně, protože život, jaký musí vést, je trápí, a přitom by to všechno mohlo být hnedka jinak a lepší. ale kdepak, psychiatři mají své mechanistické blbosti (jednoho dne se stejně ukáže, že to byl jeden velký omyl) a do omrzení nám budou opakovat, že jsme všichni šílení, a za to budou dobře placení. prostě to nemáme správně podchycené. vzpomínáte si na některou z těchhle písniček?:
"já se mám, ach já se mám, já si žiju jako pán,
protože mám kapsu plnou snů..." '
"svět je můj, svět patří mně, i když jsem na mizině, protože mám kapsu plnou snů. . ."
anebo: "v bance nemám ani floka, hodný lidi těžko potkám,
co nadělám, ach, co nadělám, zhasnem světla,
půjdem do hajan."
jednu věc nám ale nepoví: totiž že našim šílencům, našim . atentátníkům dává vzniknout náš současný způsob života, náš starý dobrý Všeamerický způsob žití a umírání. kristepane, to je zázrak, že navenek neběsníme všichni! a že to doposud bylo poněkud pochmurné, trošku to na závěr rozjasníme, jak se ř~á, a povíme si o šílenství. jednou jsem byl dole v Santa Fe a bavil se, no vlastně spíš chlastal s kámošem, který kdysi byl celkem uznávaný psychiatr, a uprostřed jedné z našich pitek jsem se naklonil pres stůl a povídám
"Jeane, pověz, jsem šílený? no tak, člověče, nebuď měkkej. já to snesu."
Jean dopil, postavil sklenici a usmál se: "nejprv mi ale musíš zaplatit."
tak jsem pochopil, že minimálně jeden z nás je šílený. guvernér Reagan ani losangelesští sportovní novináři tam nebyli. a druhého Kennedyho ještě neodpráskli. ale když jsem tam s ním v tom baru tak seděl, přepadl mě takový podivný pocit, že něco není v pořádku, něco vůbec není v pořádku, a ani nebude, minimálně několik dalších tisíc let nebude.
a teď, milý příteli v mundúru, teď' je řada na tobě...