Mizernej trip

napadlo vás někdy, že lsd a barevná televize přišly na trh přibližně ve stejnou dobu? přichází tak exploze zkoumání barevného světa a co my děláme? jedno stavíme mimo zákon a to druhý kurvíme. v současných rukou je televize pochopitelně k ničemu; tady moc není o co se hádat. a četl jsem kdesi nedávno v nějakých svodkách, že jeden agent dostal do obličeje krabicí s lsd, kterou po něm mrštil údajný výrobce té halucinogenní drogy. to je taky svého druhu plýtvání. pro postavení lsd, dmt, stp mimo zákon existuje několik základních důvodů může to člověku způsobit permanentní vyšinutí rozumu. ale to samé může způsobit sklizeň řepy, utahování šroubů v General Motors nebo mytí nádobí či vyučování v základním kurzu angličtiny na venkovské univerzitě. kdybychom postavili mimo zákon všechno, co člověka dohání k šílenství, celá společenská struktura by se rozpadla - manželství, válka, dopravní obslužnost, jatka, včelařství, chirurgie, můžete jmenovat cokoli. člověka může dohant k šílenství cokoli, protože společnost je vybudovaná na falešných základech. pokud celý ten spodek neshodíme a nepřestavíme, tak se budou blázince dál přehlížet. a krácení rozpočtů pro blázince naším dobrým guvernérem jsem si vybral za nepřímý důkaz toho, že lidi, které společnost dožene k šílenství, by neměli být touž společností podporováni a léčeni, zvláště pak v době inflace a vysokého zdanění. vybrané peníze by našly lepší využití při stavbě silnic nebo by je bylo například možné rozdat černochům, aby nám nevypalovali naše města. a napadla mě nádherná myšlenka: proč ty šílence neodprásknout? jen pomyslete na ty peníze, co by se ušetřily. dokonce i šílenec příliš mnoho jí a potřebuje místo na spaní, a přitom to jsou hnusní hajzlové - jen jak ječí a jak smrdí po hovnech rozmazaných po stěnách, to všechno. potřebovali bychom k tomu pouze malou lékařskou radu, která by rozhodovala, a pár dobře stavěných sestřiček (nebo bratrů), které (kteří) by uspokojovaly (i) v mimoúředním čase sexuální choutky psychiatrů.
vraťme se ale víceméně k lsd. stejně jako platí, že čím méně toho dostanete, tím větší máte naději - dejme tomu třeba při sklizni řepy - platí i obráceně, že čím víc toho získáte, tím větší máte naději. cokoli složitějšího a nepoznaného - malování, psaní poezie, vykrádání bank, postavení diktátora a tak dál vás přivádí na místo, kde se nebezpečí a zázrak sobě podobají jako siamská dvojčata. zřídka se pohybujete na hraně, ale když tomu tak je, život je docela zajímavý. je docela dobré spát s ženou jiného muže, ale víte, že jednoho dne budete přistiženi se spuštěnými kalhotami. to vědomí z toho činí příjemnější záležitost. naše hříchy jsou vyráběny v nebi, abychom si vytvořili své vlastní peklo, které tak evidentně potřebujeme. buďte v něčem dost dobří a hned si vybudujete vlastní nepřátele. šampiónům se posmívají; dav je touží spatřit na kolenou, aby i oni spadli do vlastních sraček. na zasraný blbce se většinou nedělají atentáty; vítěze je možné odrovnat poštovní bombou (říká se to) nebo vlastní puškou v malém městečku, jako je například Ketchum. nebo jako Adolfa s jeho kurvou, než se Berlín na poslední stránce dějepisu rozpůlil vedví.
z lsd taky můžete parádně zcvoknout, protože to není aréna pro poctivé úředníky. špatné lsd vás může podobně jako špatná kurva úplně odrovnat, to je jistý. gin vyráběný ve vaně nebo podomácku pálená samohonka zažily taky svou dobu. zákon vytváří vlastní nové nemoci budováním jedovatých černých trhů. ale většina mizerných tripů je v zásadě způsobena tím, že člověk je vycvičený a otrávený už dřív společností. když má člověk obavy o zaplacení činže, splátek na auto, píchačky, školu pro dítě, dvanáctidolarovej oběd s milenkou, názory sousedů, nebo jestli má vstát při státní hymně a co se stane s Brendou Starrovou, tabletka lsd ho velmi pravděpodobně dožene k šílenství, protože v jistém smyslu už šílený je a nechává se jenom unášet společenskou vlnou, jinými šílenci a hloupými vůdci, kteří způsobili, že je necitlivý k jakémukoli individualistickému myšlení. trip si žádá člověka, kterého ještě nezahnali do klece, jehož ještě neošoustal ten velký Strach, díky němuž celá společnost funguje. většina lidí se bohužel přeceňuje a hodnotí sama sebe jako v podstatě svobodná individua, a to je právě to pochybení generace hippies, když nevěří nikomu přes 30. 30 totiž vůbec nic neznamená. většina lidí je v zajetí a totálně vyškolená ve věku sedmi osmi let. většina mladých VYPADÁ svobodně, ale to je jen chemická záležitost těla a energie, a nikoli reálná podoba duše. potkal jsem svobodné lidi na těch nejpodivnějších místech a nejrůznějšího věku - jako domovníky, zloděje aut, myče aut, taky pár svobodných žen - většinou to byly zdravotní sestry nebo číšnice, a taky NEJRŮZNĚJŠÍHO věku. svobodná duše je vzácná, ale poznáte ji okamžitě od pohledu - hlavně tím, že se v její přítomnosti cítíte dobře, velmi dobře.
trip s lsd vám ukáže věci, v nichž neplatí žádná pravidla. ukáže vám věci, které nenajdete v učebnicích a kvůli nimž nemůžete protestovat u svého poslance v místním zastupitelstvu. tráva vám umožňuje tuhle společnost jenom lépe snášet; lsd je jiná společnost sama. jste-li orientováni společensky, můžete snad lsd označit za „halucinogenní drogu“, což je jednoduchý způsob, jak se s ní vyrovnat a na všechno zapomenout. jenže halucinace už ze své definice je závislá na tom, z jakého stanoviska vycházíte. cokoli se vám děje ve chvíli, kdy se to skutečně děje, se pro vás stává realitou - může to být film, sen, soulož, když vraždíte nebo jste vražděni, nebo jezení zmrzliny. pouze lži jsou dodávány později; co se děje, to se děje. halucinace je jenom slovo ze slovníku a sociální pilíř. když člověk umírá, je to pro něho velmi reálné; pro ostatní je to jenom neštěstí nebo něco, čeho je třeba se zbavit. pohřebka se o všechno postará. jakmile si svět začne připouštět, že celek je tvořen VŠEMI částmi, pak možná začneme mít naději. cokoli člověk vidí, je reálné. nebylo mu to vnuceno žádnou vnější silou, bylo to zde už dřív, než se narodil. neobviňujte ho, že to vidí až teď, a neobviňujte ho, když zešílí, protože výchovný a duchovní systém společnosti nebyly dost moudré, aby mu řekly, že zkoumání nikdy nekončí, ale naopak mu vnutily představu, že jsme všichni jen malí zbabělci zařazení v krabicích od jedničky do pětky a nic víc. není to lsd, co způsobuje mizernej trip - je to vaše matka, váš prezident, malá holka odvedle, zmrzlinář se špinavýma rukama, hodiny algebry nebo španělštiny naskládané přes sebe, je to odporný puch záchodu v roce 1926, je to člověk s příliš dlouhým nosem, když vás ujistili, že dlouhé nosy jsou ošklivé; je to projímadlo, je to brigáda Abrahama Lincolna, jsou to faldy kurvy a je to Toots and Casper, je to tvář Franklina Delano Roosevelta, jsou to citrónové pastilky, je to deset let práce v továrně a vyhazov za pětiminutové zpoždění, je to ta stará ošklivá dějepisářka, co vás učila americkou historii v šesté třídě, je to váš přejetý pes a nikdo, kdo by vám byl schopen vysvětlit, co se stalo, je to třicetistránkový 3 míle dlouhý seznam.
mizernej trip? celá tahle země, celý tento svět je na takovém mizerném tripu, příteli. ale zavřou tě, když spolkneš tabletku.
já zůstávám na pivu, protože v sedmačtyřiceti mě už v podstatě pěkně zaháčkovali. byl bych pěknej blázen, abych si myslel, že jsem všem jejich sítím unikl. myslím, že pěkně to vyjádřil Jeffers, když řekl něco v tom smyslu, že si má člověk dávat pozor na pasti, že je jich spousta, říká se, že chytili dokonce Boha, když jednou chodil po Zemi. někteří z nás si dnes pochopitelně nejsou tak jistí, že to byl bůh, ale ať to byl kdokoli, uměl pár bezvadnejch triků, ale asi trochu moc mluvil. kdokoli může mluvit trochu moc. třeba i Leary. nebo já.
je chladná sobota a zapadá slunce. co budete dělat dnes večer? kdybych byl Liza, učesal bych se, jenže já nejsem Liza. mám tady jeden starý výtisk National Geographic a stránky září, jako by se tam něco skutečně odehrávalo. ale samozřejmě se nic neděje. v tomhle domě jsou samí opilci. celá zátoka opilců připravených na konec. kolem okna chodí ženy. vydávám, syčím, cedím mezi zuby poněkud unavené a jemné slovo, které zní jako „hovno“, potom trhám tuto stránku ze stroje. je vaše.

Z knihy: Erekce, Ejakulace, Exhibice a další příběhy obyčejného šílenství